Sadba česneku 

Rozdělení
Paličáky mají kroutící se květní stvol s pacibulkami a stroužky ve velké nafialovělé cibuli. Nepaličáky, které se pěstují v našich podmínkách, nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky. Stroužky v cibuli jsou bílé. Důležitější však je rozdělení odrůd podle doby výsadby. Při podzimní se stroužky vysazují v září,říjnu až v listopadu, aby stačily zakořenit, a sklízejí zpravidla na počátku léta. Tato výsadba má většinou vyšší výnosy, ale kratší skladovatelnost. Odrůdy pro jarní výsadbu mohou mít o něco nižší výnosy, protože mají kratší vegetační dobu, zato se dobře skladují. Vysazujeme je brzy zjara, jen co trochu rozmrzne půda, a sklízíme v srpnu, někdy už i v červenci. Jarní česnek se dá vysazovat až do května, pak ale později dozrává. Podzimní vysazování se však považuje za lepší, i když jsou například jarní odrůdy odolnější vůči houbovým chorobám.

Pěstování
Česnek vysazujeme na slunné, suché a vzdušné stanoviště, do písčitých nebo hlubokých hlinitých půd s dostatkem humusu. Do těžkých půd přimísíme písek. Nesnáší trvalé mokro, čerstvý chlévský hnůj, přihnojování dusíkatými hnojivy a záhony, na kterých bezprostředně před ním rostly brambory, rajčata, pór nebo cibule. Na stejné místo ho pro jistotu vysazujeme jednou za čtyři roky. Asi měsíc před výsadbou půdu zryjeme a pohnojíme cereritem. Můžeme také použít dobře uleželý kompost. Pro jarní výsadbu zryjeme záhon už na podzim. Vysazujeme buď zdravé obvodové stroužky nebo pacibulky z květenství, a to v řádcích asi 8 cm od sebe podpučím (bříškem) dolů. Při jarní výsadbě je dáváme mělčeji, stačí 5 cm, při podzimní je však musíme založit hlouběji, až do 8 cm do sponu 10 x 20-40 cm. Vydatná zálivka není nutná, zavlažujeme jen při dlouhodobém suchu, zejména v květnu a červnu.

Období ve kterém se prodává sadba česneku je obvykle podzim, ale jsou odrůdy, které je možno prodávat i na jaře. Můžeme nabídnout celkem osm odrůd česneku. Jedná se o následující odrůdy.

LUKAN


Ozimý širokolistý nepaličák, cibule jsou šedobílé s nevýraznou fialovou kresbou, dobře skladovatelné. Je najvýnosnější odrůdou v celém českém sortimentu česneku. Může se pěstovat i zamokřených půdách. Tvoří 10-15 stroužků. Raná odrůda, sklízí se kolem 10. července.

 

JOVAN


Ozimý širokolistý paličák, cibule jsou krásné, pravidelné, bez vnitřních stroužků, fialově zbarvené, spolehlivě skladovatelné do dubna až května. Sklizeň kolem 25. července.

 

VEKAN


Ozimý paličák, cibule jsou výrazně fialové, skladovatelné do dubna až května. Ze všech paličáků se nejlépe množí – množitelský koeficient je 10. Raná odrůda , sklízí se kolem 10. července.

 

ANTON


Novinka roku 2000, ozimý modrý nepaličák, často vytváří krátký stvol s pacibulkami. Tvoří 8-12 stroužků. Velmi raný – sklízí se kolem 5. července. Vhodný pro sklizeň na zeleno.

 

SLAVIN

Ozimý paličák fialové barvy, tvoří kolem 12 stroužků, poloraný

 

MATIN

Jarní úzkolistý nepaličák, tvoří kolem 10 stroužků, výborná chuť

 

BENÁTČAN


Bílý nepaličák, velmi dobře skladovatelný – více než 1 rok, možno sázet na podzim i na jaře. Má 17 stroužků. Sklizeň kolem 25. července.

 

BJETIN


Novinka roku 2003, velmi raný modrý ozimý paličák, dobře skladovatelný. Tvoří 8 – 10 velkých stroužků ostré ušlechtilé chuti. Sklízí se do 5. července.

 

DŽAMBUL


Novinka roku 2003, ozimý paličák atraktivního vzhledu, cibule jsou krásně fialově zbarvené, pravidelného tvaru, dobře skladovatelné, tvoří 10 – 12 stroužků, chuť je ostrá, ušlechtilá. Sklizeň kolem 15. července.

DUKÁT

Ozimý paličák poloraný. Cibule jsou velké, bílé barvy, dobře skladovatelné, při vhodných podmínkách vydrží až do nové sklizně. Počet stroužků v cibuli je 5-7. Stroužky jsou veliké s vysokým obsahem silic. Odrůda je vysoce odolná proti virózám. Přezimování je velmi dobré. Doporučený pěstební spon je 30x10cm.

 

Sadba se skladuje na suchém, větraném místě.
Po rozdělení na stroužky je vhodné moření proti houbovým chorobám, přípravky Rovral Flo, proti Háďátku zhoubnému moříme Sulkou.
Porost je třeba udržovat v bezplevelném stavu, na jaře převláčet mezi řádky.
Paličáky se sklízejí, když jsou napřímeny květní stvoly.
Nepaličáky se sklízejí, když asi polovina rostlin má nať položenou na zem.
Sušení s natí nebo s dostatečnou částí.
Očistěné cibule se uloží na dobře větraném místě.

Veškerá nabízená sadba je distribuována se souhlasem majitele odrůd a je nabízena jako standartní rozmnožovací materiál a je vybavena potvrzením o kvalitě standartní sadby.

Bližší informace o sadbě česneku na tel: 326 396 562 nebo Stanislav Šálek na tel: 774 330 420 a email: createLink('info', '', 'chemicor.cz');">

 

Velké čínské česnekové vítězství

Český česnek patří k nejlepším na světě. Přesto nedobyl svět a k sehnání už není ani doma. Na celé čáře vyhrává čínský česnek z provincie Jün-nan, ačkoli jeho kvalita je oproti tuzemskému sotva pětinová.

Ve stánku pod náměstím ve slezském městečku Odry prodává zeleninu čtyřiašedesátiletý Jordan Dimitrov. "Česneku rozumím a čínský není o nic horší než český" tvrdí "Třeba čínská odrůda Garlic je chuťově stejná jako český paličák" prohlašuje ale nakonec sám přiznává, že mu česnek na pultě buď kvapně vysychá nebo naopak plesniví. "Český česnek prostě neseženu".

"Účinnou zbraň proti čínskému česneku má v rukou každý Čech. Stačí přestat kupovat nekvalitní česnek z dovozu" říká Helena Stavělíková z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Denně musí opatrovat políčko na kterém ústav pěstuje český česnekový poklad: 624 odrůd včetně těch které experti nalezli při terréních sběrech v domácích zahrádkách.

Vedoucí olomouckých latifundií Karel Dušek má v tuzemského zákazníka menší důvěru: "Češi sice umějí vypěstovat jeden z nejkvalitnějších česneků na světě, ale mladší generace už takřka neví, jak český česnek vůbec chutná." Zákaznící supermarketu podle něho těžko mohou začít bojovat za kvalitu a chuťové vlastnosti něčeho, co je na českém trhu takřka méně dostupné než francouzské ústřice. "Když jdu do obchodu a potřebuji česnek, nezbývá mi než si také kupovat čínský" stežuje si muž, který se celý život vědecky zaobírá českou zeleninou.

Do zahrady výzkumného ústavu přichází další přední kapacita na česnek: "Ze čtyř milionů tun v šedesátých letech se světová produkce česneku vyšplhala až na dnešních patnáct milionů. Z toho více než jedenáct milionů tun se urodilo v čínské provincii Jün-nan," přednáší Pavel Havránek z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Čína drží skoro osmdesát procent produkce, jen do Česka se loni dovezlo přes pět tisíc tun česneku.

Čínská nadvláda je patrná i v Olomouci. V jednom supermarketu je k dostání pouze volně ložený česnek deklarovaný jako čínský, ve druhém nabízejí v síťce zabalený česnek s italskou etiketou - nicméně prodejce tvrdí že i v tomto případě jde o čínské zboží. "Správně by to mělo být deklarováno názvem odrůdy," říká výzkumník Dušek a obhlíží šíťku se zakoupeným česnekem.

"Kolem roku 2000 vyhlásily evropské státy a USA čínskému česneku celní válku. Přineslo to jediný výsledek: zrodilo se výnosné podnikání , a to pašování česneku." Říká botanik Havránek.

"Rozdružená cibule která dlouho nevydrží. U paličky hluboce zaříznuté kořeny, takže při skladování ve vlhčích podmínkách začne česnek okamžitě hnít," rozebírá Dušek kvalitu česneku v "italské" síťce. Také chuť se výrazně liší od tuzemského česneku - kvůli odlišné ostrosti sillic, allicinu. "Českého česneku dáte do jídla jeden až dva stroužky a je to až moc. Čínského tam můžete dát celou paličku a výsledná chuť bude i tak mdlá." Češi tak v důsledku prodělávají, i když čínský česnek nakoupí v supermarketu za cenu od 69 korun za kilogram, zatímco letošní nový česnek stojí 100 - 120 Kč.

Výpěstky z Jün-nanu mají - řečeno vědeckým jazykem - nižší obsah účinných léčivých složek, které brání bakteriálním infekcím či upravují střevní mikroflóru. Zkrátka, čínský česnek má ve srovnání s českým jen desetiprocentní až dvacetiprocentní kvalitu.

"Domácí česnek takřka nikde neseženete," říká Jan Kozák, farmář z Poběžovic ve východních Čechách. Mnoho let obnovuje slávu českého česneku, kterou dříve oceňovali i američtí či švédští odběratelé; dnes není co vyvážet. Kozák je největším českým šlechtitelem česneku, zákazníkům nabízí dvanáct certifikovaných, škůdcům i virům odolných sadebních odrůd. "Zájem je obrovský ale uspokojím jen minimum pěstitelů," říká Kozák.

Kvalitních sadeb, což jsou v případě česneku jednotlivé stroužky čili odborně řečeno přezimovací pupeny, je v tuzemsku nedostatek. "Kupovat si sadbu, byť českou, někde na trhu, to je časovaná bomba. Pěstitel si může zamořit pozemek na desítky let háďátkem nebo zhoubnými houbovými pategony," upozorňuje Havránek.

Celý článek v časopisu Týden 25/2008