Padlí mrkvovitých
Na všech nadzemních částech (listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky) především petržele a mrkve (ale i fenyklu, celeru a řady planě rostoucích mrkvovitých rostlin) vznikají bělavé, moučnaté povlaky houby, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošeda. Později se na těchto povlacích objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky. Napadené části jsou křehké, zabarvují se do šedozelena a špatně rostou. Největší škody jsou způsobovány v letech se suchým a horkým létem. Napadená nať není použitelná ke kulinářským účelům ani ke zkrmování (nebezpečí střevních kolik).
Původce choroby přezimuje na zbytcích napadené natě ve formě plodniček, z nichž se na jaře uvolňují výtrusy. Ty jsou zdrojem primární infekce. Toto padlí se rozšiřuje a přenáší i semeny, které vyrostly na napadených rostlinách. Pro rozvoj choroby je optimální střídavá vzdušná vlhkost, vyšší teploty a nevyrovnaná výživa, především přehnojení dusíkem.
Ochrana
Ošetření se provádí chemickým přípravkem ORTIVA.
